Žižkov info

Žizkov.info > Olšanské hřbitovy

Olšanské hřbitovy

Vinohradská 1853/153

Místo staré osady Olšany bylo vybráno v roce 1679 jako pohřebiště morové epidemie, která řádila v Praze. Byla zde postavena kaple svatého Rocha, Šebestiána a Rozálie.
Hřbitov byl používán i při další morové epidemii v letech 1715 – 16, a po zákazu pohřbívání uvnitř města Josefem II. v roce 1786 byl tento morový hřbitov prohlášen za veřejný hřbitov pro město na pravém vltavském břehu. Z morového hřbitova č. I zbyla jen zeď, hřbitov s číslem II u kostela svatého Rocha je přístupný spodním vchodem z Olšanského náměstí a nachází se zde mnoho hodnotných náhrobků, jsou zde díla např. Ignáce Františka Platzera.
Od roku 1835 do roku 1910 při byly připojovány další pozemky, které byly číslovány římskými čísly III. - X.
Olšanské hřbitovy jsou přístupny třemi vchody z Vinohradské ulice: spodní vchod u IV. hřbitova vznikl v 19. století, hlavní vchod z roku 1928 je uprostřed a vlevo za ním je Střední obřadní síň, postavená v roce 1894 a přestavěná v roce 1928. Horní vchod z Vinohradské třídy vede k nové obřadní síni, k bývalému starému krematoriu z roku 1898, později upravenému v roce 1921 architektem Františkem Nevolem.
Rozloha současných Olšanských hřbitovů je obrovská - 50,17 ha. Je zde 112 000 pohřbených, odhaduje se však, že za dobu existence hřbitovů zde bylo pochováno na dva miliony mrtvých, jedná se tedy o největší hřbitov v České republice. Je zde 110 000 pohřbívacích míst, z toho 200 hrobek tvaru kaple, 25 000 ostatních hrobek, 65 000 hrobů, 20 000 urnových hrobů, 6 kolumbárií u zdí a dvě louky rozptylu.
Na I. obecní hřbitov byly přeneseny některé cenné náhrobky ze zrušeného karlínského vojenského a karlínského evangelického hřbitova, mezi nimi např. sarkofág Pavla Josefa Šafaříka. Celkem je zde 34 historicky cenných náhrobků.
Na II. obecním hřbitově jsou čestná vojenská pohřebiště z 1. světové války:
- šachtové hroby vojáků 1914 - 18,
- čestný hrob příslušníků rakousko-uherské maríny (na pomníku nápis: Odpusť Bože naší vině, že umíráme na pevnině),
- čestný hrob příslušníků 102. benešovského pěšího pluku,
- hroby popravených ruských a italských legionářů,
- v ossariu jsou pochovány ostatky 2500 vojáků zemřelých v pražských vojenských nemocnicích,
- empírová plastika zdobí tzv. hroby v dáli, tj. symbolické hroby padlých Pražanů, jejichž ostatky nebyly převezeny do vlasti; za plastikou na zdi, která sousedí s Židovským hřbitovem, jsou uvedena jejich jména a místa, kde padli.
Mezi vojenskými hroby z 2. světové války jsou:
- britské válečné hroby Commonwealthu - národní kulturní památka od roku 1999
(264 hrobů vojáků, námořníků a letců; ve středu hřbitova je kříž zdobený mečem),
- čestné pohřebiště rudoarmějců, pohřebiště krasnoarmějců (zde pochováno 429 sovětských vojáků padlých při osvobozování Prahy)
byl sem přemístěn pomník carským důstojníkům padlým v bitvě u Drážďan r. 1813
- pohřebiště obětí Pražského povstání (pod pomníkem též pozůstatky příslušníků Svobodovy armády),
- pohřebiště Bulharů,
- pohřebiště pražských barikádníků,
- hroby a pomník padlým československým západním letcům,
- pohřebiště Ruské osvobozenecké armády (vlasovců).
Tato čestná pohřebiště jsou národní kulturní památkou od roku 1978
Na II. obecním hřbitově je ruský pravoslavný kostelík, postavený v pskovsko-novgorodském stylu 16. století. Je obklopen hroby ruských porevolučních emigrantů, mezi nimi i hrob českého politika Karla Kramáře, velkého rusofila a jeho ženy Naděždy, která dala kostelík postavit v letech 1924 - 25 za vydatné podpory českého agrárního politika Antonína Švehly. Tento chrám Zesnutí Přesvaté Bohorodice je unikátní památkou ruské architektury a malířství. Vnější i vnitřní výzdobu navrhl světové proslulý ruský malíř a grafik Ivan Jakovlevič Bilibin a jeho syn malíř Aleksandr Ivanovič Bilibin. Pravoslavný oltář (ikonostas) byl zhotoven podle návrhu prof. Vladimíra Brandta. Jednotlivé ikony namaloval K. M. Katkov s malířkou N. G. Jašvil. Pod zvonicí je vchod do krypty zasvěcené svaté Sofii. Na levé straně u vchodu je kamenná deska a bílý dřevěný osmiramenný kříž z roku 1928, základní kámen k nerealizovanému pomníku Věrnému ruskému vojínu.

Ke známým osobnostem zde pohřbeným patří Josef Jungmann (1773 – 1847), František Ladislav Čelakovský (1799 - 1852), Karel Havlíček Borovský (1821 - 1856), Miroslav Tyrš (1832 - 1884),  Josef Lada (1887 – 1958), Jan Werich (1905 – 1980), Jiří Voskovec (1905 - 1981), Jaroslav Ježek (1906 - 1941), Vladimír Menšík (1929 – 1988) a Jan Palach (1949 – 1969).
 

Aktuálně na Žižkově:

1. VÍTEJTE / WELCOME
2. Instituce a školy
3. Bydlení - v přípravě!
4. Bary, hospody, restaurace
5. Hudební a noční kluby
6. Kina a divadla
7. Muzea a galerie
8. Pošta a policie
9. Banky a bankomaty
10. Obchody a prodejny
11. Služby
12. Lékaři, nemocnice, lékárny
13. Auto-moto
14. Sport, fitcentra a solária
15. Hotely, hostely a penziony
16. Kostely, církevní instituce
17. Polski
18. English
19. Žižkovská musejní kavárna
20. Audiořev ke stažení
21. Pojišťovací poradce
22. Žižkovská interview