Žižkov info

Žizkov.info > Národní památník na Vítkově

Národní památník a socha Jana Žižky na Vítkově

Vrch Vítkov

Na vrchu zvaném Vítkov proběhla 14. července 1420 bitva, ve které husitská vojska, vedená Janem Žižkou, zvítězila nad panským vojskem a na památku této bitvy se vrch začal nazývat Žižkov.
Národní památník vybudovaný podle projektu arch. Jana Zázvorky byl stavěn na počest neznámého vojína, legionářů a vzniku Československa. Délka památníku je 142 metrů, šířka 27,6 m a výška hlavní budovy 31,5 m.
Základní kámen položil prezident Tomáš Garigue Masaryk 8. listopadu 1928, stavební práce byly zahájeny o rok později. Stavba byla dokončena v roce 1932, ale práce na výzdobě interiéru trvaly až do roku 1938. Těsně před slavnostním otevřením u příležitosti 20. výročí vzniku ČSR byly práce zastaveny kvůli Mnichovskému diktátu. Za 2. světové války bylo v památníku skladiště wehrmachtu a prostory byly značně zdevastovány.
Dne 14. 7. 1949 sem byly přeneseny ostatky neznámého bojovníka padlého v bojích na Dukle a uloženy do sarkofágu před památníkem. Hrob neznámého bojovníka kryje žulová deska se státním znakem a nápisem Sláva hrdinům padlým za vlast.
Dne 22. června 1954 zde bylo ve stylu Leninova mauzolea v Moskvě zřízeno Mauzoleum Klementa Gottwalda (o jeho tělo se staralo 70 lidí!), které bylo zrušeno v roce 1962. Sarkofág Klementa Gottwalda stojí uprostřed ústřední síně, po stranách místnosti je dalších 10 sarkofágů a několik hrobek. V průběhu let sem byly mimo jiné uloženy ostatky komunistických prezidentů Klementa Gottwalda, Antonína Zápotockého a Ludvíka Svobody. Jejich ostatky byly po Listopadu 1989 vráceny jejich rodinám. Nad vchodem do ústřední síně je mozaika Kde domov můj od Jakuba Obrovského, v rozích síně jsou reliéfy bojovníků 1. světové války od Karla Pokorného.
Síň padlých bojovníků, dříve Síň československých legionářů (vlevo od ústřední síně) je věnována bojovníkům z obou světových válek, jejichž urny s prstí z hromadných hrobů jsou uloženy pod podlahou. Stěny zdobí mozaiky Maxe Švabinského, verše Vítězslava Nezvala a slivenecký mramor.
Mramorová Síň Sovětské armády byla k objektu přistavěna až později, v roce 1955, v sarkofágu jsou ostatky Neznámého sovětského bojovníka. Na stěnách jsou mozaikové obrazy od Vladimíra Sychry, pod nimi verše Vítězslava Nezvala.
Před památníkem byla v roce 1950 odhalena jedna z největších bronzových jezdeckých soch na světě, pomník husitského velitele Jana Žižky z Trocnova, dílo Bohumila Kafky, který na ní pracoval již v meziválečném období. Před Němci byla socha uschována a opět “znovunalezena” po druhé světové válce. Pomník je vysoký 9 m, dlouhý 9,6 m, široký 5 m a váží 16,5 tuny.
V roce 1962 byl Národní památník na Žižkově vyhlášen národní kulturní památkou.

 

Národní památník byl po rekonstrukci znovuotevřen 28.10.2009.
 

Aktuálně na Žižkově:

1. VÍTEJTE / WELCOME
2. Instituce a školy
3. Bydlení - v přípravě!
4. Bary, hospody, restaurace
5. Hudební a noční kluby
6. Kina a divadla
7. Muzea a galerie
8. Pošta a policie
9. Banky a bankomaty
10. Obchody a prodejny
11. Služby
12. Lékaři, nemocnice, lékárny
13. Auto-moto
14. Sport, fitcentra a solária
15. Hotely, hostely a penziony
16. Kostely, církevní instituce
17. Polski
18. English
19. Žižkovská musejní kavárna
20. Audiořev ke stažení
21. Pojišťovací poradce
22. Žižkovská interview